Sorry

This feed does not validate.

In addition, interoperability with the widest range of feed readers could be improved by implementing the following recommendation.

Source: http://www.ozlatu.cz/feed/

  1. <?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
  2. <feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom">
  3. <title>OZlatu.cz</title>
  4. <subtitle>Vše co Vás zajímá o zlatu</subtitle>
  5. <link href="http://www.ozlatu.cz/feed" rel="self" />
  6. <id>http://www.ozlatu.cz/feed</id>
  7. <updated>2015-12-28T16:33:29+01:00</updated>
  8. <entry>
  9. <title type="html">Vysoké daně posilují konkurenční prostředí?</title>
  10. <content type="html">&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Prezident Miloš Zeman ve svém &lt;a href=&quot;https://www.youtube.com/watch?v=CZOFco6FsZo&quot;&gt;Vánočním poselství&lt;/a&gt; zmínil, že jeho přáním je přiblížení České republiky Skandinávským zemím, kde jsou vysoké daně, které mají podle prezidentových slov příznivý vliv na vývoj zdejších ekonomik.&lt;/p&gt;
  11. &lt;h2&gt;Kdo tyto vysoké daně platí?&lt;/h2&gt;
  12. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nejprve zkusme vyslovit dvě poněkud extrémní premisy o tom, proč se obecně lidé ve Skandinávských zemích a třeba i v sousedním Německu mají docela dobře.&lt;/p&gt;
  13. &lt;ol style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;
  14. &lt;li&gt;V zemi žijí šikovní a kreativní lidé, kteří ve velké míře podnikají. Panuje zde vysoká konkurence, která stimuluje technologický pokrok a žene nahoru platy kvalifikovaných pracovníků. Méně kvalifikovaní pracovníci jsou silně motivováni k rekvalifikaci. Vysoká konkurenceschopnost výráběných produktů podporuje export.&lt;/li&gt;
  15. &lt;li&gt;V zemi působí domácí korporace, které svým zaměstnancům platí relativně vysoké platy a poskytují rozsáhlé zaměstnanecké výhody. Rozdíl mezi příjmy a domácími náklady korporací se vyrovnává přívalem kapitálu z početných filiálek z okolních zemí. Zemí, kde nepanují tak příznivé platové a pracovní podmínky.&lt;/li&gt;
  16. &lt;/ol&gt;
  17. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Abychom naplnili slova pana prezidenta o příjmech státu z daní. V případě modelu 1 předpokládejme jako základ příjmu progresivní zdanění úspěšných podnikatelů. V případě modelu 2 předpokládejme jako základ příjmu vysoké zdanění zaměstnanců korporací.&lt;/p&gt;
  18. &lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jak zjistit, který model převládá?&lt;/h2&gt;
  19. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Svět není černobílý, ale dejme tomu, že v některých zemích se uplatňuje více jedno či druhé. Jak potom můžeme rozhodnout o tom, které z těchto tvrzení je pro danou zemi více či méně pravdivé? K tomu bychom potřebovali mít údaje o tom, kolik je v daných zemích firem, jak jsou tyto firmy velké a jak se jim daří. A takovéto údaje se mi za jedno nedělní odpoledne dohledat nepodařilo. Narazil jsem ale na velmi &lt;a href=&quot;http://www.marketingcharts.com/&quot;&gt;zajímavou statistiku&lt;/a&gt; o tom, kolik se v jednotlivých zemích světa utratí za reklamu - vztaženo na jednoho obyvatele.&lt;/p&gt;
  20. &lt;p&gt;&lt;img src=&quot;http://www.ozlatu.cz/content/public/upload/analyza-reklama_1_o.png&quot; alt=&quot;undefined&quot; /&gt;&lt;/p&gt;
  21. &lt;p style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Obr. 1: Průměrné měsíční náklady na reklamu v USD vztažené na obyvatele (zdroj: marketingcharts.com, &lt;a href=&quot;/content/public/upload/analyza-reklama_1_o.png&quot;&gt;plná velikost&lt;/a&gt;)&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
  22. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tato statistika je sama o sobě bezzubá, to že v USA mají lidé peníze na reklamu a v Indii ne je asi každému jasné. Navíc v jednotlivých zemích panují různé cenové hladiny, takže pouhé srovnání absolutních čísel víceméně odráží vyspělost jednotlivých zemí. Zkusme ale z těchto informací dostat více.&lt;/p&gt;
  23. &lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jak odhadnout konkurenci v jednotlivých zemích?&lt;/h2&gt;
  24. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vezměme si průměrný měsíční &lt;a href=&quot;https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(PPP)_per_capita&quot;&gt;hrubý domácí produkt vztažený na obyvatele&lt;/a&gt;. Tato hodnota nám říká, kolik toho obyvatel dané země vyrobí za měsíc. Přesněji reřeno, jaká je cena zboží a služeb, které jeden obyvatel za měsíc svou prací vyprodukuje.&lt;/p&gt;
  25. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pokud dáme do vztahu náklady na reklamu a HDP, dozvíme se, kolik procent z ceny vyrobeného zboží připadne v dané zemi na jeho propagaci. Logicky pak můžeme usuzovat, že v zemi, kde je toto procento vysoké, je i vysoká konkurence. V takové zemi je pravděpodobně mnoho podnikatelů, kteří aby uspěli, investují do reklamy. Tito podnikatelé ale také velmi pravděpodobně hledají kvalitní pracovníky, kterým za dobrý výkon a konkurenční výhodu rádi dobře zaplatí.&lt;/p&gt;
  26. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;img src=&quot;http://www.ozlatu.cz/content/public/upload/analyza-reklama-hdp_0_o.png&quot; alt=&quot;undefined&quot; /&gt;&lt;/p&gt;
  27. &lt;p style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Obr. 2: Podíl měsíčních nákladů na reklamu a HDP v USD na obyvatele (&lt;a href=&quot;/content/public/upload/analyza-reklama-hdp_0_o.png&quot;&gt;plná velikost&lt;/a&gt;)&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
  28. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Podíváme-li se na náš seznam zemí v původním pořadí, tak vidíme, že se situace výrazně mění. V USA, Austrálii a ve Velké Británii musí podnikatelé investovat do reklamy nejvetší podíl z ceny výrobku. Norsko, Švédsko a Německo se ale drží na chvostu nejvyspělejších světových zemí.&lt;/p&gt;
  29. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dalšími zajímavými zeměmi jsou Japonsko, Rusko, Čína a Indie. Schválně, zkusme si výsledky z tohoto grafu porovnat se subjektivní představou o kvalitě podnikatelského prostředí a míře konkurence v daných zemích.&lt;/p&gt;
  30. &lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Zlepšení odhadu&lt;/h2&gt;
  31. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Náš odhad můžeme ještě vylepšit. Pořád totiž uvažujeme, že v jednotlivých zemích je stejně draho. Přidejme tedy kupní sílu obyvatel. OECD &lt;a href=&quot;https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CPL&quot;&gt;vydává pravidelně statistiku&lt;/a&gt;, ve které vybírá spotřební koš v hodnotě 100 USD. Následně je měřeno, kolik podobné zboží a služby stojí v jednotlivých zemích v přepočtu na dolary. Například v ČR je možno uvedený spotřební koš pořídit v přepočtu za 59 USD.&lt;/p&gt;
  32. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pojďme tedy ceny za reklamu vztáhnout na kupní sílu obyvatel. Víme, že průměrný čech zaplatí za reklamu 122 USD měsíčně. Chceme vědět, kolik by za totožnou reklamu zaplatil, pokud by cenové hladiny ČR a USA byly vyrovnané (v ČR by bylo stejně draho jako v USA). Bylo by to zhruba 207 USD. Nyní se opět podívejme na graf vztažený k HDP na obyvatele.&lt;/p&gt;
  33. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;img src=&quot;http://www.ozlatu.cz/content/public/upload/analyza-reklama-hdp-kupni-sila_0_o.png&quot; alt=&quot;undefined&quot; /&gt;&lt;/p&gt;
  34. &lt;p style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Obr. 3: Podíl měsíčních nákladů na reklamu a HDP v USD na obyvatele se zohledněním kupní síly (&lt;a href=&quot;/content/public/upload/analyza-reklama-hdp-kupni-sila_0_o.png&quot;&gt;plná velikost&lt;/a&gt;)&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
  35. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Co tedy vidíme? Kolik procent z ceny toho, co každý obyvatel za měsíc vyrobí, se v dané zemi vynaloží na reklamu, za předpokladu, že je všude stejná cenová hladina. Jsou zde Skandinávské země a Německo na špičce? Rozhodně ne! Vede USA, následuje Austrálie, Japonsko, Jižní Korea a Velká Británie. Ponechám na každém ať si graf porovná s vlastní představou o kvalitě podnikatelského prostředí v jednotlivých zemích. Který z obou extrémních modelů Vám na jednotlivé země pasuje nejlépe? Můj názor? Pane prezidente, škoda že nemáme vlastní Ikeu, Lidl, Bauhaus, Hornbach a další.&lt;/p&gt;
  36. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Michal Rost&lt;/p&gt;</content>
  37. <link href="http://www.ozlatu.cz/post/vysoké-daně-posilují-konkurenční-prostředí/" />
  38. <id>http://www.ozlatu.cz/post/vysoké-daně-posilují-konkurenční-prostředí/</id>
  39. <updated>2015-12-28T16:33:29+01:00</updated>
  40. <category term="Průzkumy a analýzy"/>
  41. </entry>
  42. <entry>
  43. <title type="html">Švýcar nalezl v krtinci 4000 římských mincí</title>
  44. <content type="html">&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Deník the Guardian přinesl ve čtvrtek 19.11. informaci o tom, že švýcarský farmář nalezl na své zahradě poklad s více než čtyřmi tisíci bronzovými a stříbrnými mincemi a o celkové hmotnosti 15 kg.&lt;/p&gt;
  45. &lt;p&gt;&lt;img class=&quot;nb-align-center&quot; src=&quot;http://www.ozlatu.cz/content/public/upload/rimsky-poklad_0_o.jpg&quot; alt=&quot;undefined&quot; /&gt;&lt;/p&gt;
  46. &lt;p style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Obr. 1: Nalezené mince (zdroj: &lt;a href=&quot;http://www.theguardian.com/world/2015/nov/19/roman-treasure-found-in-swiss-orchard-exceeds-4000-coins&quot;&gt;TheGuardian.com&lt;/a&gt;)&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
  47. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Objev byl učiněn &lt;a href=&quot;https://www.google.cz/maps/place/Eiken,+%C5%A0v%C3%BDcarsko/@47.5375277,7.9713805,6063m/data=!3m2!1e3!4b1!4m2!3m1!1s0x47904885534533e1:0xed3f632bd852af8a!6m1!1e1&quot;&gt;poblíž města Eiken&lt;/a&gt; v třešňovém sadu poté, co hospodář uviděl blýskající se předměty na povrchu krtince. Ihned po svém nálezu kontaktoval místní archeology, kteří potvrdili, že se jedná o jeden z největších nálezů pokladů v historii Švýcarska.&lt;/p&gt;
  48. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Stáří mincí je odhadováno na 1700 let a doba jejich vyražení je vymezena vládou císaře Aureliána (270 - 275) a Maximiána (286 - 305). Nejnovější mince pocházejí přibližně z roku 294.&lt;/p&gt;
  49. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Archeolog Georg Matter uvedl, že oblast zmíněného třešňového háje byla vždy využívána k zemědělským účelům, proto poklad nebyl dosud nalezen. Dále potvrdil, že mince jsou ve výborném stavu, což nasvědčuje tomu, že nebyly dlouho v oběhu a jejich majitel si je schovával krátce po jejich vyrobení.&lt;/p&gt;
  50. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Většina mincí je vyrobena z bronzu, některé obsahují až 5 % stříbra. Původní reálnou hodnotu mincí nebylo možno určit, protože Řím ve zmíněním období čelil velké inflaci.&lt;/p&gt;
  51. &lt;p&gt;Michal Rost&lt;/p&gt;</content>
  52. <link href="http://www.ozlatu.cz/post/švýcar-nalezl-v-krtinci-4000-římských-mincí/" />
  53. <id>http://www.ozlatu.cz/post/švýcar-nalezl-v-krtinci-4000-římských-mincí/</id>
  54. <updated>2015-11-20T08:07:18+01:00</updated>
  55. <category term="Aktuality"/>
  56. </entry>
  57. <entry>
  58. <title type="html">Zlato ve stavebnictví</title>
  59. <content type="html">&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Zlato zdobí. Na půvabu přidává nejen dívkám a dámám; v jiném slova smyslu může zkrášlit architektonické výjevy, nemovitosti a stavebniny. Patrioty asi jako první napadne Národní divadlo, předně bohatě zlacená vnitřní i vnější výzdoba, na níž se podíleli elitní čeští výtvarníci 19. století. Tak například, Vojtěch Hynais - autor slavné opony - spotřeboval na výzdobu svého díla 15 000 plátků zlata. Za pozornost také stojí lustr nad hledištěm, jednalo se o první divadelní lustr v Praze, který byl osazen elektrickými žárovkami. Přestože je tento lustr vyroben z bronzu, k jeho pozlacení byly spotřebovány 2 kilogramy ryzího zlata.&lt;/p&gt;
  60. &lt;p&gt;&lt;img class=&quot;nb-align-center&quot; src=&quot;http://www.ozlatu.cz/content/public/upload/narodni-divadlo-opona_0_o.jpg&quot; alt=&quot;undefined&quot; /&gt;&lt;/p&gt;
  61. &lt;p style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Obr.1: Opona Národního divadla&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
  62. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dále je třeba zmínit architekturu zejména tří východoslovanských zemí: Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Pevnosti, chrámy a kláštery jsou klenoty vladimirsko-suzdalského knížectví, jež nepodléhají zubu času. Za zvláštní připomenutí pak stojí oblast zvaná Zlatý prsten Ruska (nebo také Zlatý kruh Ruska). Jde o komplex starobylých měst nacházejících se severovýchodně od Moskvy. Zlato je samozřejmou součástí místních klášterů a dalších kulturních památek. Jde mimochodem o oblíbenou turistickou destinaci. Nabízejí ji různé cestovní kanceláře. V nabídce jsou tradičně Vladimir, Suzdal, Kostroma, Jaroslavl, Rostov Veliký, Uglič a Sergiev Posad, často je okruh doplněn ještě o další města v sousedství.&lt;/p&gt;
  63. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ale nejen kláštery a historické památky. Zlato najdeme i v užitkové disciplíně stavebnictví. Pozlacené kliky a domovní detaily jsou oblíbené hlavně u ruské smetánky, jež si libuje v okázalosti. V Dubaji pak běžně natrefíte na zlaté okenní rámy, zlaté kliky, pozlacené nebo zlatem zdobené vodovodní kohoutky. Spíš raritou a marketingovým trikem jsou výstřednosti typu zlatý vysavač a zlatá trouba (ale nebojte, dozlatova propečené masíčko určitě připraví i ta vaše).&lt;/p&gt;
  64. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Ačkoliv o její nenahraditelnosti diskutovat nelze, na záchodové míse (nebo rovnou v záchodové míse?) lze těžko hledat vyšší kulturní hodnotu. I když je spatřování krásy v ošklivosti už léta literárním – respektive básnickým – standardem, motiv Dubajců ke konstrukci a realizaci zlatých toalet nehledejme v dekadentním poetismu. Spíš v bezedné pokladně. Když jsme u zlatých toalet, vzpomeňme na jednu, která se dokonce stala nedílnou složkou městského koloritu. Toaleta z klenotnictví Hang Fung vyrobená ze 400 kilogramů ryzího zlata je symbolem města Hong Kong. Její výroba přišla na 4,8 milionu amerických dolarů, tedy více než 100 milionů korun.&lt;/p&gt;
  65. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Abychom ale nezakončili článek povídáním o záchodech: Funguje to i naopak – zlato zdobí architekturu a architektura zdobí zlato. Příkladem je jedna z pamětních mincí České národní banky, kterou začala Česká mincovna prodávat v říjnu 2013. Zlatá mince zobrazuje most v Žampachu, jeden z nejvyšších a nejstarších železničních kamenných mostů ve střední Evropě. Autor tohoto výtvarného návrhu akademický sochař Zbyněk Fojtů říká: „Mosty celkově obdivuji, protože jsou podle mne vrcholem stavebnictví.“ (Ještě že Fojtů za vrchol stavebnictví nepovažuje záchod. To by Češi měli ve světě zas jednou reputaci...).&lt;/p&gt;
  66. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Michaela Kašičková&lt;/p&gt;
  67. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tento článek vznikl za podpory pana Milana Duška a jeho firmy &lt;a href=&quot;http://www.stavby.in&quot;&gt;Milan Dušek - STAVBY.IN&lt;/a&gt;, která již od roku 1999 nabízí komplexní servis v oblasti stavebnictví pro náročné zákazníky. Firma se specializuje na stavbu a rekonstrukci &lt;a href=&quot;http://www.stavby.in/domy&quot;&gt;rodinných domů&lt;/a&gt; a &lt;a href=&quot;http://www.stavby.in/byty&quot;&gt;bytů&lt;/a&gt;. Atypické prostory, komplikovaný terén a náročné požadavky klientů přijímají ve STAVBY.IN jako výzvu. Mezi spokojené zákazníky Milana Duška patří například ředitel české pobočky Microsoftu.&lt;/p&gt;</content>
  68. <link href="http://www.ozlatu.cz/post/zlato-ve-stavebnictví/" />
  69. <id>http://www.ozlatu.cz/post/zlato-ve-stavebnictví/</id>
  70. <updated>2015-08-30T18:36:46+02:00</updated>
  71. <category term="Zajímavosti"/>
  72. </entry>
  73. <entry>
  74. <title type="html">Ztracený vlak s nacistickým zlatem nalezen?</title>
  75. <content type="html">&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Během dnešního dne přinesly zpravodajské servery &lt;a href=&quot;http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/germany/11827061/Nazi-gold-train-of-military-nature-found-in-Polish-hills.html&quot;&gt;The Telegraph&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;http://www.news.com.au/technology/innovation/authorities-confirm-a-military-train-has-been-found-in-polish-mountains/story-fnpjxnlk-1227501131733&quot;&gt;News.com.au&lt;/a&gt; a &lt;a href=&quot;http://www.independent.co.uk/news/world/europe/significant-discovery-linked-to-lost-nazi-gold-train-made-in-poland-10473869.html&quot;&gt;Independent.co.uk&lt;/a&gt; zprávu o tom, že byl v Polsku pravděpodobně nalezen ztracený vlak se zlatem, které uloupili nacisté před více než 70ti lety.&lt;/p&gt;
  76. &lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;O jaký vlak se jedná?&lt;/h2&gt;
  77. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Podle news.com.au nacisté v Polsku zabavili velké množství zlata ze sbírek muzeí a rezerv Wroclavské banky. Část tohoto zlata byla držena na území Polska až do konce války, kdy se ustupující německá armáda rozhodla odvézt zlato s sebou. Zlato bylo odváženo na pancéřovaných vlacích, které čelily neustálým náletům spojeneckého letectva. Zmíněný vlak měl opustit Wroclav s 23 bednami zlatých cihel v květnu roku 1945 a naposled měl být viděn v &lt;a href=&quot;https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C3%AD_hory&quot;&gt;Sovích horách&lt;/a&gt; poblíž polského města Walbrzych (česky Valbřich) - nedaleko československých hranic. V této oblasti dřívě probíhala těžba uhlí a nachází se zde řada podzemních tunelů, které byly během války využívány němci.&lt;/p&gt;
  78. &lt;p&gt;&lt;img class=&quot;nb-align-center&quot; src=&quot;http://www.ozlatu.cz/content/public/upload/131367-547f4294-4c4f-11e5-898a-7da2feee1c11_0_o.jpg&quot; alt=&quot;undefined&quot; /&gt;&lt;/p&gt;
  79. &lt;p style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Obr.1: Tunely pod Sovími horami&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
  80. &lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Kým byl vlak nalezen?&lt;/h2&gt;
  81. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Vše odstartovala žádost dvou mužů - hledačů pokladů - kteří se před dvěma týdny obrátili na primátora města Walbrzych s informací, že na blíže neurčeném místě v okolí města nelezli v podzemí vlak ze druhé světové války. Muži se zároveň chtěli ujistit, že mají nárok na nálezné ve výši 10 % z hodnoty pokladu, který by se případně ve vlaku nacházel.&lt;/p&gt;
  82. &lt;p&gt;&lt;img class=&quot;nb-align-center&quot; src=&quot;http://www.ozlatu.cz/content/public/upload/047425-9277a236-46c7-11e5-bc34-34ddf35a38db_0_o.jpg&quot; alt=&quot;undefined&quot; /&gt;&lt;/p&gt;
  83. &lt;p style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;&lt;strong&gt;Obr.2: Zlaté cihly uloupené nacisty&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;
  84. &lt;h2 style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Potvrzení nálezu&lt;/h2&gt;
  85. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Podle varšavské redakce deníku The Telegraph jihopolské úřady ve středu 26.8.2015 oficiálně potvrdili nález tzv. &quot;vojenského vlaku&quot; v blíže neurčeném místě v okolí města Walbrzych. Zástupce primátora Zygmunt Nowaczyk na tiskové konferenci uvedl, že v případě, že budou nalezeny cennosti, bude o tom nejprve informovat polské ministerstvo kultury. Celé události je v Polsku přikládán velký význam. Zatímco historička Joanna Lamparska zaujala ve svém rozhovoru pro TVN24 k celé kauza rezervované stanovisko. Právník Jaroslaw Chmielewski v interview pro Rádio Wroclaw přirovnal objev vlaku k nalezení vraku Titaniku.&lt;/p&gt;
  86. &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Michal Rost&lt;/p&gt;</content>
  87. <link href="http://www.ozlatu.cz/post/ztracený-vlak-s-nacistickým-zlatem-nalezen/" />
  88. <id>http://www.ozlatu.cz/post/ztracený-vlak-s-nacistickým-zlatem-nalezen/</id>
  89. <updated>2015-08-27T15:31:22+02:00</updated>
  90. <category term="Aktuality"/>
  91. </entry>
  92. </feed>
Copyright © 2002-9 Sam Ruby, Mark Pilgrim, Joseph Walton, and Phil Ringnalda